|
|
Payoff of having children - Do elderly parents of more children live in a nursing home less often?
Gömöryová, Katarína ; Votápková, Jana (vedoucí práce) ; Landovská, Petra (oponent)
Táto práca skúma vplyv detí na pravdepodobnosť umiestnenia starnúcich rodičov do domovadôchodcov pomocou logitových modelov. Testujú sa tri alternatívne závislé premenné - prijatie do domova dôchodcov bez ohľadu na dĺžku pobytu, dlhodobý a krátkodobý pobyt. Medzi ďalšie použité nezávislé premenné patria tie, ktoré reprezentujú demografické údaje, usporiadaniedomácnosti, zdravotný stav, sociálne kontakty, pracovný stav, funkčné a kognitívne obmedzenia respondentov. Výsledky ukazujú, že rezidenčná dostupnosť detí ovplyvňuje každý typ inštitutionalizácie. Počet detí ovplyvňoval prijatie ako také bez ohľadu na dĺžku do domova a krátkodobé pobyty pri zohľadnení veľkosti domácnosti, ale nikdy neovplyvnil dlhodobý pobyt osôb v domove. Keď sa v modeloch zo- hľadnilo spoločné zdieľanie domácnosti s partnerom, počet detí nikdy nehral významnú úlohu pri žiadnom type inštitutionalizácie Potom sme skúmali efekt vnúčat na pobyt starších obyvateľov v domove dôchodcov. Ich počet bol signifikantný v prípade prijatia a krátkodobého pobytu, aj keď partneri zdieľali jednu domácnosť. Naše výsledky preto naznačujú, že sociálna politika by sa mala zamerať na udržanie mladších skupín v oblastiach husto obývaných staršími ľuďmi. Klíčová slova seniori, domov dôchodcov, počet detí Název práce Výhoda mať deti - Žijú rodičia...
|
|
|
Příběhy romských matek v souvislosti se současnými trendy ve vývoji porodnosti
MÁCHOVÁ, Klára
Tato bakalářská práce se zabývá porodností romských matek, která převyšuje průměrnou hodnotu. V práci jsou nejprve shrnuty důvody, které zapříčinily, že od roku 1989 klesá v České republice porodnost. Práce také pojednává o romské ženě - matce, o jejich rolích a postavení, především v rodině. Dále byly vedeny rozhovory s osmi romskými matkami čtyř a více dětí. V úvodu rozhovoru byly respondentky vybídnuty, aby vyprávěly své životní příběhy, jak to, že jsou matkami více dětí. Z rozhovorů vyplynuly tři faktory, které zapříčinily, že má těchto osm žen celkem třicet sedm dětí. Původní rodina, náhoda a nový partner. Práce také obsahuje komparaci výsledků tohoto výzkumu s výsledky výzkumu z diplomové práce Jany Valešové, která se zabývala porodností vzorku žen z Církve bratrské.
|
|
|
Příběhy matek s více dětmi v kontextu současných populačních trendů
VALEŠOVÁ, Jana
Práce se zabývá porodností z pohledu žen s více dětmi. První část práce představuje důvody poklesu porodnosti. V druhé části pak odpovídáme na otázku, které skupiny obyvatel současné populační trendy nekopírují. Následně byl veden rozhovor s osmi věřícími ženami se čtyřmi a více dětmi. Respondentky byly dotazovány na to, kolik dětí plánovaly a jaké faktory hrály roli v počtu dětí, které mají. Dále byly dotazovány na to, jak se vyrovnávají s důvody, které vedou většinovou společnost k nižšímu počtu dětí. Z rozhovorů vzešly čtyři základní faktory, které sehrály roli v tom, že těchto osm matek má dohromady třicet pět dětí. Těmito faktory jsou životní okolnosti respondentek, víra v Boha, jejich hodnoty a možnost seberealizace. Následná etická kapitola reflektuje dva z těchto faktorů.
|
|
|
Zohlednění počtu vychovaných dětí v důchodovém systému
Veselý, Václav ; Fiala, Tomáš (vedoucí práce) ; Pechholdová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá důchodovým systémem v České republice. Upozorňuje na budoucí nárůst jeho deficitu a jako řešení nabízí zohlednění počtu dětí v důchodovém systému. V práci je nejprve podrobně popsán penzijní systém v České republice. Vzhledem k tomu, že jeho základem je první průběžně financovaný pilíř, při uvážení očekávaného vývoje demografické situace je zřejmé, že jeho stabilita by při zachování výše pojistného i výše důchodových dávek mohla být ohrožena. Kohortně komponentní metodou (s migrací) je projektován stav obyvatelstva České republiky (ve střední variantě) podle pohlaví a věku s prahem v roce 2011 a horizontem 100 let. Podobně jsou projektovány také příjmy a výdaje průběžného důchodového systému. Pokud budou splněny parametry projekce, které byly na jejím počátku stanoveny, celková výše deficitu důchodového systému za projektované období dosáhne 9,5 biliónu Kč (v cenách roku 2011). To odpovídá průměrné roční výši deficitu 95,3 mld. Kč. Pro snížení deficitu je možné zvýšit sazbu pojistného. To ale zároveň může přinést pokles porodnosti, neboť při nižších příjmech se lidé spíše rozhodnou omezit počet dětí. To by však problémy průběžného systému ještě více prohloubilo. Řešením může být zohlednění počtu vychovaných dětí v důchodovém systému. Tak by byl odstraněn současný stav, kdy je ekonomicky daleko výhodnější zůstat po celý život bezdětný. Navíc by takovéto opatření mohlo přinést i zvýšení plodnosti žen. V diplomové práci je modelována výše deficitu pro různě nastavené parametry důchodového systému a různý vývoj demografické situace.
|
|
|
Návratnost systému důchodového pojištění
Audy, Daniel ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Dugová, Alena (oponent)
Systém důchodového pojištění se skládá ze dvou časově odlišných období. Neprve pojištění jedinci odvádějí do systému určitou část svých vyměřovacích základů, pro účely této práce lze říci procento ze svých příjmů. Po dosažení určitého věku mohou pojištěnci z tohoto systému čerpat pravidelné dávky zvané starobní důchod. Obecně by mělo platit, že pojistné je placeno po delší dobu, ale v menších dávkách, starobní důchody jsou oproti tomu vyšší částky vyplácené po kratší dobu. Tato práce se snaží najít odpověď na otázku, která ze dvou sum je vyšší - pojistné či starobní důchody. Zkoumanou veličinou je návratnost (míra návratnosti), která poměřuje dávky státem vyplacené ku odvedenému pojistnému. K výpočtům byla použita reálná data mezd zaměstnanců, která zachycují průběh celoživotního příjmu. Současně práce umožňuje pochopit postup při výpočtu výše starobního důchodu pro rok 2011 a zachycuje i změny z důvodu tak zvané malé důchodové reformy.
|
host ::
RSS.